Walkman Phones

 

Hlavním lákadlem jsou jistě kvalitní sluchátka. Jejich reprodukce je opravdu vyníkající a to hlavně právě díky těsnícím gumovým špuntíkům, které zabraňují úniku zvuku do okolí. Reprodukce je velmi slušně basová, ale někdy až přespříliš, například funkce megabass nepříchází vůbec v úvahu. Po chvilce tento režim nevydržíte a basy rychle snížíte na unosnější mez. Je otázkou zda nejsou přece jen lepší standardní sluchátka v balení s K750i (nebo D750i). Jejich reprodukce není zase tak kvalitní, ale při poslechu na rušné ulici zase máte alespoň malý sluchový přehled co se v okolí děje. Při použití sluchátek HPM-70 jsem za jízdy na kole měl úžasný požitek z muziky, naopak zvuky zvenčí mi unikaly a neměl jsem z toho příliš dobrý pocit.

Sluchátka HPM-70 však nabízí více výhod. Ovládací váleček je totiž osazen jackem a ten dělí samotné sluchátka od konektoru a ovládací části. Je tak možné kdykoliv použít jakákoliv jiná sluchátka. Problémem však může být délka kabelu. Mezi datovým konektorem Fast Port a ovládáním je skoro metr kabelu. Když pak připojíte standardní sluchátka s další metrovou délkou, tak se vám může stát, že se do spleti drátů rychle zamotáte.

 

Samotný telefon při každém pohledu táhne oči. Zlatá s oranžovou nevypadá věru zle. Boky přístroje jsou šedé, což trošku snižuje povedený vzhled, na druhou stranu jde o stejnou barvu, jakou mají tlačítka. Že jde o Walkman, informuje velký nápis na boku, tím je jisté, že v ruce držíte hudební mobil.

 

 

Přední línie číselných kláves nabízí ve čtyřech řadách pravidelný oválek. Jsou sice co se týče výšky trošku užší, ale mezera zajisťuje jistotu přesné trefy. Stisk jednotlivých kláves je nižší, ale ucítíte jemné cvaknutí, které vám dá jasně najevo provedení operace. Trošku mě zpočátku zarazil odpor samotných kláves. Ten však po několika dnech vyprchal. Buď jsem si rychle zvykl, nebo se klávesnice lehce vychodila. Čtyři hlavní kontextové klávesy jsou v barvě chromu a jsou dostatečně velké. Opravdu se vám tak nestane, že se zmílíte. Chrom navíc vypadá velmi efektně a také trochu luxusně. K těmto čtyřem klávesám se nenápadně řadí nová středová klávesa umístěná nad joystickem, která spouští menu přehrávače. Je o poznání menší, ale myslím že to nijak nevadí. Joystick je jemně zakulacený a opět svítí do oranžova. Povrch je pryžový, což je příjemné na polštářek prstu. Stisk je jistý, akorát díky svému oblouku mi prst klouzal a místo nasměrování do strany jsem občas nechtěně potvrdil.

Zbytek přední části telefonu patří víceméně displeji. Ten je jak již všichni víme stejný jako na modelu K750i tedy 176x220 bodů. Zobrazí 262 tisíc barev v aktivním provedení. Kompletní část v okolí displeje je pokryta ochranným sklem. To působí velmi efektně a designově povedeně, ale stále se nemůžu zbavit pochybností o správnosti tohoto kroku. Sklo je nechráněné a reálně hrozí poškrábání. To lze sice řešit koupí ochranné fólie, ale to už je další krok navíc. Nemůžu si navíc připomenout poznámku o věčném upatlání displeje. Sklíčko budete denně několikrát čistit, je na něm totiž vidět jakýkoliv otisk či nečistota. Škoda, že telefon nemá v balení přibalen známý hadřík z mikrovlákna, kterým jsme čistili své modely T610, T630 nebo Z600.

 

Vrchní část telefonu si klasicky rezervovalo vypínací tlačítko spolu s infraportem. Spodek naopak nový konektor nazvaný Fast Port. Ten nabízí větší přenosovou rychlost, ale také starosti co se starým příslušenstvím. Sony Ericsson však již nabízí spoustu nového, které to starší jistě brzy zastíní. Boky přístroje věrně kopíruji bratra K750i. Vlevo hudební tlačítko, kterému lze měnit funkci (rádio, přehrávač). Na rozdíl od modelu K750i jej však lze aktivně používat i bez připojeného handsfree (jen pro režim přehrávače). Na spodku levého boku se ještě ukrývá slot pro paměťovou kartu. Proti nečistotám je chráněna pryžovou krytkou. Její otevírání není příliš pohodlné a ještě horší je to s vyjmutím samotné karty. Slot je hodně zapuštěn a nasměřován k přední hraně a tak se karta špatně doluje. Na druhou stranu musím říct, že není třeba kartu nijak často vysunovat, zvlášť když má slušnou velikost 256 MB.

 

 

Na protější bok výrobce umístil kolébkové tlačítko. To lze využívat na ovládání hlasitosti v menu přehrávače nebo na zoomovaní při focení. Ve standby režimu vám stiskem jedné z těchto kláves telefon prozradí spoustu zajímavých informací. Sony Ericsson jej nazývá Stav telefonu a dozvíte se mimojiné s jakým modelem máte tu čest, jaké je aktuální datum nebo zjistíte informace o volné paměťi, nastaveném profilu a hlavně stavu baterky (zobrazení po procentech).

Záď vlajkové lodi nazvané Walkman ukrývá malý kryt baterky, ale hlavně čočku fotoaparátu. Ta je chráněna aktivní krytem, který odklopíte posuvným jezdcem posazeným opodál. Okolí čočky je kulaté a velmi nápadně připomíná klasický fotoaparát. Těsně v sousedství Sony Ericsson umístil dvě miniaturní diody, které lze použít i jako svítilnu mimo menu focení. Dále tu najdeme gumový špunt a pod ním konektor na externí anténu a konečně externí reproduktor. Tím, že je kruh okolo čočky mírně vystouplý zaručuje ten správný zvuk i když telefon leží na zádech. Zbytek prostoru doplňuje jen nápis Sony Ericsson s logem a již zmíněný kryt baterie. Ta je stejná jako u K750i, tedy BST-37 Li-Pol 900 mAh. Baterie se zasunuje pod kryt, ale i tak se s ní manipuluje bez problémů. Poslední důležitou věcí je slot pro SIM kartu. Ten je namáčknut do malého prostoru a přestože jsem u modelu K750i tvrdil, že se SIMka vysunuje dobře, tak nyní musím vše poupravit. Přístup je opravdu krkolomný. Kartu lze vysunout velmi ztěžka a mé předešlé kladné zkušenosti u K750 byly způsobeny moji SIM kartou. Ta je totiž docela vychozena a tím, že je dobře ohebná, tak lze vcelku lehce uvolnit. U nových SIM karet je to zhola nemožné.

 

 

Jelikož jde o stejnou platformu, tak se vnitřní uspořádání telefonů příliš neliší od modelu K750i. Zaměřím se tedy na hlavní softwarové rozdíly.

Jak je již delší dobu všeobecně známo, tak Sony Ericsson W700i podporuje mód letadlo. Nejde však o plnohodnotnou funkci známou z telefonů s operačním systémem, ale o funkci, která nabízí při vypnuté telefonní části přehrávání hudby a videa. Výrobce se tímto snaží přetvořit telefon opravdu na plnohodnotný walkman. Je jisté, že tímto režimem lze dosáhnout větší výdrže na jedno nabití. Od věci také není možnost poslouchání muziky tam kde je použití telefonu zakázáno. Komu by však tohle startovací menu nesedělo, tak jej může v nastavení vypnout.

Po nastartování se objeví známá obrazovka Sony Ericssonu. Vrchní lišta nabízí info o baterce, signálu a GPRS. Samozřejmě zde najdete spoustu zajímavých ikonek proběhlých událostí (příchozí zpráva, nepřijatý hovor, událost v kalendáří atd.). Novinkou je šedá lišta, která překryje vrchní část, pokud opustíte menu přehrávače při poslechu hudby. V ní roluje info o přehrávané skladbě. Další zobrazované informace již tradičně najdete ve spodní části. Zde se zobrazují popisy ke kontextovým klávesám a nad nimi čas a datum. Hlavní rozdíl od modelu K750i najdeme při stisku středního tlačítka. To směřuje rovnou do režimu walkmanu a nelze jej nijak měnit. Trošku zamrzí úplná absence Menu činností, které se mi tak na Sony Ericssonu K750i líbí. Přichozí události se tedy zobrazují ve standardních oknech, tak jak je známe ze starších modelů. Joystick samozřejmě umožňuje nastavit svým směrům rychlou volbu. Při posunu nahoru tak alespoň zde najdeme nejčastěji používané funkce (bluetooth, infraport, světlo atd.) Ty jdou libovolně mazat případně přidávat.

 

 

Při vstupu do menu nelze očekávat žádné speciální novoty. Některé ikonky jsou jemně přizpůsobené k obrazu svému, tedy do oranžového walkmanu W700i. V rychlosti neshledáte žádné rozdíly oproti modelu K750i. Vše je pěkně grafické a mě to zatím stále nevadí. Již jsem se totiž shledal s názory, že menu je příliš pohyblivé a nelze jej vypnout. Další možnosti grafického zkrášlení jsou pomocí schémat. Již dnes najdete na internetu spoustu povedených. Jen dodávám, že schémata můžete libovolně používat mezi modely K750i, D750i, W800i.

 

 

Pokud si podrobněji projdeme menu telefonu, tak neshledáme žádné další funkční změny oproti modelu K750i. Jde o stejnou platformu a tak si telefony vše navzájem kopírují. Pojďme si tedy vše představit ve zkrácené podobě.

Základním a důležitým prvkem každého telefonu je telefonní seznam. Zde výrobce nabízí uložení až 500 vícepoložkových kontaktů. Pod ně si lze uložit spoustu údajů, přesto chybí možnost uložení více mobilních čísel pod jeden kontakt. Standardem je uložení 5 čísel, emailové a webové adresy, poznámky, obrázku a nově přezdívky nebo datumu narozenin. Ten je provázán s kalendářem a umí na důležité datum upozornit. V adresáři lze vyhledávat pomocí více písmen, ale dělení do skupin je možné jen pro hromadné rozesílání SMS. Při procházení jednotlivých kontaktů s více údaji musíme posouvat joystickem bočními směry. Trošku mi chybí zobrazení všech údajů pod sebou jak využívá třeba model T610. Informace o poznámkách tak lovíte jen pomocí editace daného kontaktu. Navíc se Sony Ericsson doposud stále nenaučil správně řadit jména začínající háčkem. Ty se řadí až na konec ,startovního' pole, což přehlednosti příliš nepřidá.

 

 

Menu zpráv nabízí zažitý standard výrobce. Položky jsou seřazeny dle důležitosti a tak na prvním místě najdete textové zprávy. Na nich nelze již dnes prakticky nic pokazit a tak lze využívat psaní pomocí T9 i bez diakritiky. Ta se konečně naučila pracovat bez nepochopitelných obrácených čárek. Dlouhé zprávy jsou také již běžné, naopak zamrzí nemožnost trvalé změny velikosti písma. Zde Sony Ericsson dlouhodobě neslyší na nářky starších uživatelů o špatné čitelnosti.

Multimediální zprávy jsou stále na pokraji zájmu, přesto v telefonu tohoto typu nesmí chybět. Umí odesílat obrázky či zvuky bez většího omezení. Výsledná velikost vyfocených fotografií je však díky 2 Mpx fotoaparátu natolik vysoká, že MMS zprávy by nejspíš neprošly přes server operátora. Emailový klient se nijak neodlišuje a tak můžeme pracovat až s deseti schránkami najednou. Příjem a odesílání příloh tu také samozřejmě nechybí. Majitelé neomezených datových tarifů můžou tak odesílat fotografie tímto způsobem. Bohužel však jen pomocí pomalého GPRS (4+2). EDGE telefonu chybí, je opravdu škoda, že tato technologie je u výrobce na pokraji zájmu.

Z menu zpráv zaujme ještě zapomenutá funkce Moji přátelé. Novinku typu Push-To-Talk v telefonu nenajdeme. Tak snad příště.

 

 

U organizačních funkcí také zůstal kámen na kameni. V kalendáři novinky nehledejte, stejné je to u opakovaných událostí. Ty telefon neumí. I další funkční položky jsou stejné. Poznámky, úkoly, budíky, stopky, odpočítávání času, paměť kódu, vše ukryté v jedné složce nazvané Organizátor.

Telefon díky dodávanému kabelu můžeme pravidelně synchronizovat s počítačem. Paměť telefonu nabídne nějakých 34 volných MB. Pro práci s ním musíte doinstalovat obslužný program PC Suite. Zajímavější je však práce s již zmiňovanou paměťovou kartou. Ta se po doinstalování ovladačů objeví ve vašem PC jako další disk. Kopírování vašich dat obouma směry je pak již hračka. Lze však využít přenos dat pomocí Bluetooth nebo infraportu.

Pokud vám přece jen něco zajímavého chybí, tak můžete pro stahování použít wapový prohlížeč. Ten je docela jednoduchý, ale dokáže zobrazit i nenáročné internetové stránky.

 

 

Hlavní díl tohoto telefonu však byl věnován zábavě. Tou hlavní je nesporně integrovaný přehrávač. Od modelu K750i je upraven a opravdu nabízí pohodlnější ovládání. Je rozdělen na několik položek a hlavně jej můžete poslouchat téměř stále. Jediný hlavní ovladací prvek na vypnutí je pak boční tlačítko. Jinak se muzika line z reproduktoru do nekonečna. První položkou je menu Přehrávání. Zde se vždy zobrazuje přehrávaná skladba a je možné s ní pracovat. Písničku můžete přetáčet nebo zastavovat. Menu Interpreti postupně nabízí všechny hudební složky telefonu nebo karty. Bohužel ty jdou otevřít, jen pokud je do telefonu nahrajete pomocí speciální aplikace Disc2Phone. Jde o program do vašeho počítače, který na několik kliků přenese muziku do telefonu. Je to opravdu zajímavý klient, který naštěstí najdete na přiloženém CD. Pro mne je však přenášení souborů například pomocí Total Commanderu daleko jednodušší. Při tomto režimu se sice na kartu muzika přenese, nicméně nejde přehrát. Existuje však na to jednoduchá oklika. Stačí v adresáří MSSEMC/Media Files/Audio vytvořit novou složku a do ní již vkládat další s vaší oblíbenou muzikou.

 

 

Další položka v režimu walkmanu umí seřadit všechny skladby uložené v telefonu nebo na kartě. To na přehlednosti moc nepřidá a tak si je další volbou můžete přehledně seřadit dle svého uvážení. Poslední volbou je video. Zde si můžete prohlédnout vámi nahrané klipy. Přehrávání je samozřejmě možné i ve fullscreenu. Jen se mi zdá, že video je pak příliš trhané. Při použití v režimu vypnuté telefonní části se mi zdálo video plynulejší.

Celkově lze přehrávač chválit. Je vcelku přehledný, umí upravovat kvalitu zvuku, lze pracovat s muzikou dle libosti a také s telefonem při přehrávání. Jiistě by strčíl mnohé empétrojkové přehrávače do kapsy.

Příbuznou funkcí je i rádio, které zde také najdeme. Nabízí stejnou nabídku jako u modelu K750i. Umí pracovat s RDS a lze jej poslouchat jen při připojeném handsfree.

 

 

Kdekoho na tomto modelu potěší i velmi slušný fotoaparát. Ten nabízí až 2 Mpx rozlišení a vzhledem k tomu, že výrobce telefon označuje spíše jako walkman jsem rád, že i zde neubral na plynu. Foťák je totiž úžasný a výsledné fotky opravdu stojí za to. Rychlá možnost focení pomocí odklopení ochranné krytky čočky se hodí na rychlé pořízení momentky. Navíc mobil sebou nosíme opravdu všude a tak nebudeme žehrat na zapomenutým digitálem doma na stole. Režimů a položek nastavení tu najdete opravdu spoustu, ale oproti modelu W800i chybí bohužel makro a režim automatického zaostření, což je docela hodně poznat a to hlavně na focení objektů zblízka.

Se Sony Ericssonem jdou samozřejmě hrát i hry. V nabídce najdete dvě: Puzzle Slider a QuadraPop. S aplikací se objevuje jen World Clock, tedy jednoduchá aplikace na zobrazení světového času. Kdo by rád doinstaloval další, tak může využít i ty určené pro starší model K700i. Se zábavných funkcí stojí za zmínku ještě integrované aplikace VideoDJ, PhotoDJ a MusicDJ. Každá umožňuje svým způsobem upravovat video, obrázky nebo hudbu.

 

 

 

Sony Ericsson W700i je opravdu povedné univerzální zařízení. Oproti W800i opravdu ubrala z funkcí a tak ještě kousek klesnout s cenou a bude to zajímavý prodejní kousek. Momentálně mám z toho modelu smíšené pocity, na trh vstupuje s obrovským zpozděním oproti pokrevnímu bratříčkovi W800i a se stejnou cenou. Tudiž to není až tak zajímavé.